Kouzelná návštěva babího léta v naší Centálii – 1. C

Do naší pohádkové země Centálie zavítala vzácná návštěva – víla babího léta se svým věrným strážcem, který střeží její podzimní poklady. Společně přinesli našim prvňáčkům den plný objevování, poznávání, tvoření a milých překvapení.

Celé dopoledne se neslo v duchu pohádkového učení, při kterém se přirozeně propojily různé vyučovací předměty. Naše malé víly a stateční strážci řešili obrázkové hádanky a pracovní listy, hráli slabikové bingo, hledali a skládali obrázky se stejnou počáteční slabikou. Procvičovali si tak své čtenářské dovednosti, pozornost i přemýšlení. Nechybělo ani společné prohlížení knížek a naslouchání úryvku z knihy.

V matematice se koberec proměnil v kouzelnou počítárnu. Děti počítaly lesní plody, žaludy, kaštany a barevné lístečky, porovnávaly jejich množství, řešily početní příklady a přiřazovaly je ke správným výsledkům.

V prvouce společně odhalovaly tajemství podzimní přírody. Poznávaly hlavní znaky podzimního počasí, změny v přírodě i její barevné poklady. Své znalosti si ověřovaly při obrázkových úkolech a hádankách.

Velkým zpestřením bylo také představování plyšových zvířecích kamarádů. Děti ostatním vyprávěly, jak se jejich zvířátko jmenuje, kde žije, čím se živí a jaké zajímavosti o něm zjistily. S radostí se pochlubily také krásnými obrázky, které si připravily doma. Procvičily si tak nejen své znalosti, ale i odvahu vystoupit před kamarády, samostatně vyprávět a pozorně naslouchat druhým.

A protože ke kouzelnému putování patří také společné chvíle, nechyběla ani podzimní hostina plná dobrot, které dětem s láskou připravili jejich rodiče. Naše Centálie se na chvíli proměnila v pohádkové království plné vůní, úsměvů a dobré nálady. Milým rodičům patří srdečné poděkování za všechny dobroty, pomoc s domácí přípravou a laskavou spolupráci.

Na závěr čekalo na děti milé překvapení. Každý chlapec získal svého malého strážce a každá dívka svou kouzelnou vílu s drobným sladkým překvapením.

Během našeho podzimního putování jsme si znovu připomněli, že učení nemusí mít hranice jednotlivých předmětů. Může se přirozeně prolínat s hrou, příběhem, objevováním i vzájemnou spoluprací. A právě takové společné chvíle přinášejí dětem nejen nové poznatky, ale především radost z učení.

Víla babího léta a její věrný strážce se s námi rozloučili, ale krásné vzpomínky na jejich návštěvu zůstávají.

A kdo ví, jaké další kouzelné dobrodružství nás v Centálii čeká?